Velká Británie

Těžba železa

750 BCE

Kolem roku 750 př.n.l. se na území Anglie začíná těžit železo a rozvíjí se výroba pokročilejšího nářadí a zbraní. Žili zde tehdy hlavně potomci Keltů, kmeny Galů a po nich pak Britonů.

Julius Caesar

Period: 43 to 410

Na Britské ostrovy připlouvají římská vojska Julia Caesara. Zakládají zde kolononii zvanou Britannia a brzy si podmaňují téměř celé území. Římané zde budovali rozvinutou infrastrukturu, především silnice, cesty a také založili město Londýn. Dochoval se například známý Hadrianův val, pozůstatek mohutného opevnění Římské říše proti barbarským kmenům.

Germánské kmeny

Period: 401 to 500

Po odchodu Římanů, jejichž říše byla právě zničena, je Anglie postupně od východu k západu osidlována germánskými kmeny Anglů, Sasů a Jutů, společně označovanými jako Anglosasové. Ti vytlačili původní keltské kmeny na území Walesu, kde byla méně úrodná půda. Další kmeny odchází do Skotska, Irska a některé dokonce do Francie, kde zakládají Bretaň.

Šíření křesťanství

Period: 501 to 600

S koncem šestého století dochází k šíření křesťanství i v Anglii a roku 596 je založeno první arcibiskupství v Canterbury. Následně je pokřtěn první anglosaský král Ethelbert.

Období heptarchie

Period: 601 to 700

Nastává období tzv. heptarchie, kdy vládlo sedm nejmocnějších germánských států (Wessex, Sussex, Essex, Kent, Mercie, Northumbrie, East Anglia). Státy spolu příliš nespolupracovaly, spíš proti sobě bojovaly, což je výrazně oslabovalo.

Útoky Vikingů

Period: 701 to 800

Od roku 793 dochází k útokům Vikingů, napadají klášter Lindisfarne, ovládnou Orkneje, Shetlandy i sever země.

Vyhnání Vikingů

Period: 801 to 900

Roku 827 je sedm království konečně sjednoceno králem Egbertem z Wessexu. Později však opět dochází ke sporům mezi královstvími, což je pro Vikingy důvod k dalšímu napadení. Jejich útoky částečně potlačuje Alfréd Veliký, který usiluje také o sjednocení království. Roku 871 se mu podaří dánské Vikingy ze země vyhnat.

Sjednocení Anglie

Period: 901 to 1000

Anglie je definitivně sjednocena a pro lepší správu rozdělena do menších správních celků, vznikají tak hrabství (shire), z nichž některá se dochovala dodnes.

Spor o trůn

Period: 1001 to 1100

Vikingové vedeni dánským králem Knutem Velikým se v Anglii opět chopí moci. Po Knutově smrti se však Anglie z jejich nadvlády opět vymaňuje a vládne Edward III. Vyznavač. Nemá však dědice a o moc soupeří wessexský šlechtic Harold Godwinson a normanský vévoda Vilém Bastard.

Bitva u Hastings

1066

Roku 1066 se střetnou v bitvě u Hastings, kde Vilém vítězí a mění své jméno na Vilém I. Dobyvatel.
Závádí do Anglie francouzštinu, jejíž spojením s anglosaskou němčinou vzniká později angličtina.
Má syna Viléma II. jehož dcera si bere Jindřicha Plantageneta původem z Francie.

Vládne dynastie Plantagenetů

Period: 1101 to 1200

Jindřich II. dobývá Bretaň, Gaskoňsko a sňatkem s Eleanorou Akvitánskou připojuje i Akvitánii. Usiluje o nástupnictví svého mladšího syna Jana Bezzemka, ale králem se po jeho smrti stává prvorozený syn Richard. Richard Lví Srdce se účastní třetí křížové výpravy. V době jeho nepřítomnosti Anglii spravuje Jan. Ztrácí však postupně všechna území ve Francii, která získá zpět francouzský král Filip II. August. Tato území se už Richardovi nepodaří po návratu z kruciáty dobýt a v jedné z bitev padne.

Jan Bezzemek

Period: 1201 to 1300

Jan Bezzemek ztrácí veškerou důvěru své šlechty a rozhodne se proto vydat Velkou listinu svobod (Magna charta libertatum). Tou výrazně omezuje moc krále ve prospěch šlechty. Díky nově nabytým právům šlechta později vytváří roku 1265 parlament.

Povstání

1305

Nastupuje Edward I., který čelí povstání baronů, kterým následně nechá pobořit desítky hradů. Připojuje ke království Wales a vyhání židy z Anglie. Potlačuje i skotské povstání Williama Wallace v roce 1305.
Jeho syn Edward II. je zavražděn manželkou Isabelou, zvanou francouzská vlčice, a jejím milencem. Sama se potom chopila vlády jako královna regentka. Její syn Edward III. jakožto vnuk Filipa IV. Sličného po vymření Kapetovců po meči vznáší nárok na francouzský trůn.

Stoletá válka

Period: 1337 to 1453

První etapa stoleté války

Period: 1337 to 1360

V první etapě mají Angličané díky skotským lučišníkům a lepší organizaci vojsk převahu. Pod vedením Edwarda III. a jeho syna Edwarda I. vítězí 1346 i díky použití střelného prachu u Crécy (Kresčak), kde umírá i český král Jan Lucemburský a je raněn Karel IV.

Druhá etapa stoleté války

Period: 1360 to 1374

Ve druhé etapě se Francii podaří dobývat svá území zpět. Anglie je totiž oslabena vnitřními spory mezi šlechtou a vládou slabomyslného krále.

Třetí etapa stoleté války

Period: 1374 to 1453

Ve třetí etapě Anglii vede král Jindřich V. z Lancasterské dynastie, který poráží 1415 slabomyslného francouzského krále Karla VI. v bitvě u Azincourtu. Francouzským vojskům poté velí Johanka z Arku a dobývá Orleáns. Francie začíná vítězit a Anglii zbude nakonec pouze Calais.

Válka růží

Period: 1453 to 1483

Mezi rody Lancasterů a Yorků vypuká v letech 1453 - 1483 válka růží. 1483 pak však vítězí v bitvě u Bosworthu Jindřich VII. Tudor. Tím se k moci dostávají Tudorovci. Jindřich VII. zemi ekonomicky i hospodářsky reformuje. Zakládá také velké manufaktury na zpracování ovčí vlny.

Jindřich VIII.

Period: 1501 to 1600

Vládne Jindřich VIII., kvůli četným rozvodům zakládá anglikánskou církev. I po šesti manželstvích má pouze tři potomky, Marii, Alžbětu a Edwarda.
Za vlády Edwarda VI. byly sepsány tzv. Články víry, které shrnují program anglikánské církve.
Marie Krvavá se snaží navrátit katolictví i pomocí násilí. Anglie ztrácí i Calais a dostává se do války s Francií.

Alžběta I.

1588

Alžběta I. pak opět zavádí anglikánskou církev. Za její vlády je popravena Marie Stuartovna.
1588 Alžbětini admirálové Drake a Raleigh poráží zbytek bouří poškozeného válečného loďstva (armada), které proti Anglii poslal španělský král, poté co Alžběta odmítla jeho návrh na sňatek.
Anglie se stává námořní velmocí, 1584 získává v Americe kolonii Virginii. http://www.panovnici.cz/alzbeta-i

Prachové spiknutí

1605

K moci se dostávají Stuartovci. Prvním Stuartovcem na trůně je Jakub I., král skotského původu. Snažil se potlačit vliv parlamentu, a proto proti němu vypuklo 1605 tzv. Prachové spiknutí vedené Guyem Fawkesem, ve kterém měl být král vyhozen do povětří. Po odhalení spiknutí se Jakub snažil o vládu bez parlamentu.

Karel I. Stuart

Period: 1626 to 1649

Karel I. nechává rozpustit parlament. Kvůli tomu se ještě výrazněji vyhraňují názorové skupiny, které řeší poměry v zemi. Presbyteriání požadují vznik konstituční monarchie, jedná se především o vyšší šlechtu. Independenti jsou také pro monarchii, ale s vyšším podílem nižší šlechty na moci. Levelleři chtějí republiku a vládu lidu, patří sem hlavně řemeslníci a drobní podnikatelé. Diggeři chtějí také republiku a jelikož se jedná o nejchudší vrstvy, požadují i rozdělení majetku bohatých mezi chudé

Krátký parlament

1640

Karel I. svolává tzv. krátký parlament, který mu má pomoci vyřešit otázku nových daní pro Skotsko bouřící se proti tehdejší církvi. Není však parlamentem podpořen, a proto ho opět rozpouští.

První fáze anglické revoluce

Period: 1640 to 1642

Karel I. opět svolává parlament, tentokrát až do roku 1653 tzv. dlouhý parlament. Ten si na něm vynutí popravu anglikánského arcibiskupa a vévody. Jmenuje také vlastní ministry, prosadí, že rozpuštěn může být jen po rozhodnutí většiny sněmovny. Díky důvěře londýnského lidu se členové parlamentu vyhýbají zatčení.

Odpor Irska

1641

Roku 1641 se proti králi bouří i Irsko. Karlovi I. byla zaslána tzv. Velká remonstrace, která shrnovala všechny stížnosti na jeho jednání a potvrzovala vládu parlamentu bez krále. Karel se uchýlil na sever Anglie, kde je podporován vysokou katolickou šlechtou.

Druhá fáze anglické revoluce

Period: 1642 to 1648

Karel I. na severu sestavuje za podpory šlechty vojsko vedené Ruprechtem Falckým. Vojsko parlamentu vede vévoda z Essexu, ale brzy je nahrazen Oliverem Cromwellem. Díky jeho úspěšnosti vzrůstá vliv independentů. Královské vojsko je pak poraženo u Marston Mooru a Naseby. 1946 se Karel I. vzdává Skotům, kteří ho prodávají parlamentu. Nastává konflikt mezi presbyteriány a independenty. Ti odmítají s králem jednat a odporující presbyteriány nechávají uvěznit. Moci v parlamentu se chopí Cromwell.

Třetí fáze anglické revoluce

Period: 1649 to 1653

Anglie je již republikou. Karel I. je popraven a jeho synové prchají do Francie. Cromwell v čele republiky vydává tzv. Navigační akta, která znemožňují neanglickým lodím kotvit v anglických přístavech, čímž se snaží oslabit nizozemskou konkurenci. 1652 rozpoutá Cromwell válku proti Nizozemsku a zmocní se jejich území v Americe, New Yorku. 1653 se prohlašuje lordem protektorem a po rozpuštění parlamentu nastoluje tvrdou diktaturu.

Restaurace Stuartovců

1658

Po Cromwellově smrti nastupuje jeho syn Richard, kterému se však otcovo puritánství protiví. Obnovuje monarchii a zahajuje tzv. Restauraci Stuartovců, na trůn nastupuje Karel II. Za jeho vlády jsou vydány listiny: Test act zajišťující vládu a úřady v rukou protestantů a Habeas corpus act znemožňující zatčení bez obvinění, udělující právo na obhajobu a průběh soudu do určité doby. https://en.wikipedia.org/wiki/Charles_II_of_England#/media/File:Charles_II_(de_Champaigne).jpg

Názorové skupiny v parlamentu

1658

V parlamentu se vydělují názorové skupiny Court party - střední šlechta, která podporuje krále a Country party - nižší šlechta, obchodníci, kteří jsou proti králi. Country party se dále dělí na konzervativní Torye a liberální Whigy.

Jakub II.

Period: 1685 to 1688

Nástupce Karla II., Jakub II. je kritizován za porušování Test actu tím, že chce obnovit katolictví. Vévoda z Monmouthu proti němu vedl povstání. Jakub se však spojil s Francií a společně povstání potlačili. Po popravě vévody proběhla 1688 tzv. Slavná revoluce, která krále vyhnala ze země. Královnou se stala Marie Stuartovna, která svým sňatkem s Vilémem III. Oranžským dovádí Anglii k personální unii se Svobodným Nizozemím.

Průmyslová revoluce

Period: 1701 to 1900

Průmyslová revoluce přináší technické pokroky jako první železnici a parní lodě. Vzrůstá popularita vědy, např. Charles Darwin prezentuje svoji teorii evoluce. Nové znalosti zaznamenává i medicína s vynálezem anestetik a antiseptik. Zvyšuje se také povědomí o hygieně, což vede k výstavbě kanalizací ve městech. Díky tomu již nedochází k masivním epidemiím cholery a populace roste. Viktoriánská architektura se vyznačuje neogotickým stylem, ve kterém je obnoven např. Westminsterský palác.

Vznik Velké Británie

1707

Na trůně je Anna Stuartovna. Ta nemá žádné následníky, proto Vilém zvolí jako nástupce příbuzné z Hannoverské dynastie. Po Annině smrti nastupuje Jiří I. Hannoverský a jeho dynastie vládne v Anglii dodnes.

Sloučení Irska a Anglie

1801

Napoleon

1805

Roku 1805 Britové odráží Napoleonovu snahu dobýt Anglii v námořní bitvě u Trafalgaru a definitivně na straně spojenců vítězí nad Francií 1815 v bitvě u Waterloo http://www.history.com/news/napoleons-legendary-steed-finds-his-footing

Královna Viktorie I.

1837

Anglii vládne od roku 1837 královna Viktorie I., proto se období nazývá Viktoriánské. Pro zemi je to doba velkého rozkvětu. Anglie se stává velmocí. https://cs.wikipedia.org/wiki/Viktorie_(britsk%C3%A1_kr%C3%A1lovna)

Opiové války

Period: 1839 to 1860

Britové Číňanům nabízejí kvalitnější opium dovážené z Indie, čímž vyřadí ze hry čínské obchodníky. Ti následně zakazují jeho dovoz. Británie si však násilím vynutí možnost prodeje nejen v pěti největších čínských přístavech, ale i po celém pobřeží.

Krymská válka

Period: 1853 to 1878

Anglie se společně s Francií staví na stranu Turecka v Krymské válce Turků s Rusy. Cílem je získat hospodářský vliv na Blízkém východě. Turecko s jejich pomocí získává Krym.

Viktorie císařovnou Indie

1876

1876 se Viktorie stává dokonce císařovnou Indie. Má obrovské množství kolonií - Indie, Kanada, Austrálie, Hongkong a získává ještě Barmu, Afghánistán a Tibet. Rozvíjí se také britská dominia Jihoafrická unie, Nový Zéland a Kanada. Dále má nejpočetnější námořnictvo, libra se stává mezinárodním platidlem.

Obrat v Krymské válce

Period: 1877 to 1878

Anglie střídá stranu a opět společně s Francií pomohou Rusku dobýt Krym zpět.

Berlínský kongres

1878

Anglie je mezi zeměmi, které na Berlínském kongresu potvrzují vznik států Řecka, Srbska, Černé Hory, části Bulharska a Bosny a Hercegoviny.

Liga žen

1889

Koncem století se prosazuje hnutí za práva žen, které 1889 pod vedením Emmely Pankhurstové zakládá Ligu žen, jejímž členkám se začne říkat sufražetky. Snaží se nátlakem na parlament získat volební právo pro ženy. Postupně získávají čím dál větší podporu mužů.

Búrské války

Period: 1889 to 1902

Anglie bojuje s potomky holandských kolonizátorů o území jižní Afriky bohaté na naleziště diamantů v búrských válkách, které nakonec získává.

Dělnická strana

1900

Zlepšují se podmínky dělníků, jejichž pracovní doba je se snížuje na 56 hodin týdně. Získávají také mnohé právní ústupky, například právo na stávky. Roku 1900 vzniká dokonce jako opozice konzervativců dělnická strana Labour party.

Počátky první světové války

Period: 1900 to 1914

Anglie se skrze své zájmy v Africe a Asii dostává do konfliktu s Francií, ale rozhodne se s ní a Ruskem spojit proti nově vzniklému Německu v tzv. trojdohodě. Proti nim se formuje trojspolek Německa, Rakouska-Uherska a Turecka s Bulharskem.

Bitva u Skageraku

1914

Německo je poraženo v námořní bitvě u Skageraku.

Vyhlášení války

Aug 4, 1914

Francie vyhlašuje Německu válku poté, co překročilo neutrální Belgii. Británie bojuje po boku Francie na západní frontě.

Galipolská operace

1915

Anglie utrží během Galipolské operace vedené lordem admirality Winstonem Churchillem od Turecka pod velením Mustafy Kemala tvrdou porážku.

Bitva u Jutska

1916

Německo prohrává v námořní bitvě u Jutska.

Bitvy u Verdunu a na Sommě

1916

Nejkrvavější bitvy, které skončily nerozhodně. http://www.stoplusjednicka.cz/zacala-bitva-u-verdunu

Kapitulace Německa a Pařížská mírová konference

1918

Německá vláda kapituluje a Pařížská mírová konference vedená vítězi války ukládá Německu trest. Británii zde zastupuje lord George Lloyd.

Vstup Anglie do Společnosti národů a oslabení Anglie

1920

Anglie se stává členem nově vzniklé Společnosti národů, která má zamezit další válce.
Británie potřebuje pokrýt narůstající spotřebu ropy, kterou čerpá z Blízkého východu. Dostává se však do konfliktu s Irákem, Palestinou a Egyptem. Tyto boje zemi natolik oslabí, že klesne její vliv ve prospěch Japonska a USA.

Vznik samostatného Severního Irska

1921

Od 19. stol. sílí snahy Irů o samostatnost v podobě mnohých povstání a teroristických útoků. 1921 vzniká z 28 hrabství samostatné Severní Irsko.

Hospodářská krize v Británii

1930

1930 postihne hospodářská krize i Británii, která však díky devalvaci libry projde bez větších následků.

Commonwealth a sílící fašismus v Evropě

1931

1931 vzniká Commonwealth - Společenství národů, které sdružuje bývalé členy britského impéria. Británie se obrací ke spíše smiřovací a ústupkové politice a nezapojuje se do dění v Evropě, kde zatím sílí fašismus. Její moc je nadále oslabována, když Mussolini získává Africkou Habeš a ve Španělsku vypuká občanská válka.

Mnichovská dohoda a Molotov-Ribbentropův pakt o neútočení

Period: 1938 to 1945

1938 premiér Neville Chamberlain společně s francouzským premiérem Daladiérem a Mussolinim odsouhlasí Mnichovskou dohodu, Hitler získá sudetskou oblast Československé rep. Rok na to Hitler získává Polsko. Francie i Anglie Německu vyhlašují válku, ale vojensky nijak nezasahují. Německo uzavírá Molotov-Ribbentropův pakt o neútočení a SSSR získává v zimní válce velkou část Finska. Hitler získává Dánsko a Norsko. Po obsazení Francie Hitlerem padá britská vláda a premiérem je Winston Churchill.

Pearl Harbor

1941

Itálie napadne Egypt a Somálsko. Italové se s pomocí Němců probojují skoro až k Suezu, ale Britové udrží své pozice v Tobruku. Nezabrání však obsazení Jugoslávie a Řecka Němci. Hitler následně porušuje pakt se SSSR a napadá jej. Sovětský svaz musí přijmout pomoc od USA a Británie. Po útoku na Pearl Harbor získávají Japonci Britské i Francouzské kolonie v Asii. Další německý pokus o dosažení Suezu je zastaven v bitvě u El-Alameinu, britský generál Montgomery získává Libyi.
www.historyonthenet.com

Teheránská konference

1943

Itálie je po svržení Mussoliniho oslabena a spojenci začnou vítězit. Churchill, Roosevelt a Stalin jednají na Teheránské konferenci o zásahu SSSR proti Japonsku. Začíná se projevovat výrazná materiální převaha spojenců.

Problémy v Británii

1945

Po skončení války 1945 se Británie ve stínu USA dostává do velkých ekonomických problémů, dluhů, nedostatku pracovních míst a v následujících volbách vítězí labouristé místo Churchillovy strany. Dělníci se bouřili proti jednání odborů.

Marshallův plán

Period: 1948 to 1949

Kromě dolů jsou znárodněny i energetické a plynárenské společnosti. Znárodňování je však zastaveno díky dotacím z Marshallova plánu, neboť USA se obává, že komunisté ovládnou evropské státy v povalečné krizi . Británie 1949 vstupuje do NATO. Labouristé dostávají Británii z největší krize.

Evropská společenství

1973

Británie se stává členem Evropských společenství, která později vedou ke vzniku EU.

Margaret Thatcherová

1979

Premiérkou se stává Margaret Thatcherová, která prosazuje privatizace majetku a upřednostňuje služby před průmyslem. Posílila kapitalismus, čímž došlo k výraznému snížení mezd a nutnému propouštění zaměstnanců ocelářského, uhelného a lodního průmyslu. https://en.wikipedia.org/wiki/Margaret_Thatcher

Boj o Falklandy

1983

Thatcherová vysílá loďstvo proti Argentině, která si nárokuje Falklandy. Vítězně je získává zpět, což jí zařídí znovuzvolení v následujících volbách. Pokračuje v privatizacích, ale čelí mnohým povstáním a demonstracím dělníků, které jsou přísně trestány policií. Thatcherová dále reformuje daně, omezuje inflaci, veřejné sektory a odbory.

John Major

1989

Po pádu komunismu podává Thatcherová demisi a premiérem se stává John Major, který zapojuje Británii do EU v rámci Maastrichtské smlouvy prosazující novou politickou a hospodářskou strukturu. http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/november/27/newsid_2528000/2528847.stm

Tony Blair

2007

Majora nahrazuje do roku 2007 Tony Blair, za jehož úřadování končí občanská válka v Irsku mírem a Skotsko, Wales a Severní Irsko získávají autonomii. Blair byl však kritizován pro podporu Bushových zásahů v Afghánistánu. http://www.telegraph.co.uk/news/politics/tony-blair/9420909/Tony-Blair-The-West-is-asleep-on-the-issue-of-Islamist-extremism.html

Gordon Brown

2007

Premiérem se stává Gordon Brown, který bojuje proti korupci vydává konstituční reformu, která vyjasňuje práva a povinnosti Britů, dále řeší bytové otázky a zdravotnictví. Snaží se stahovat vojska z Iráku. Mění dosavadní složení vlády. Sklízel kritiku za napojení jeho bratra na lobbisty za jaderný průmysl. https://www.proprofs.com/quiz-school/story.php?title=name-politician

David Cameron

Period: 2010 to 2016

Premiérem byl David Cameron. Výrazně zastával členství v EU a po rozhodnutí o odchodu Británie z unie (brexitu) na úřad premiéra rezignoval. Podporoval vojenské intervence na Blízkém východě. Obdivoval Izrael a naopak nepodporoval vztahy s Ruskem. I přes jeho sliby o snížení vlny imigrantů, jejich počty v Británii za jeho vlády vzrostly.

Theresa Mayová

2016

Premiérkou se stává vůdkyně konzervativní strany, Theresa Mayová. Před referendem o vystoupení se o něj nijak výrazně nesnažila, podporovala spíše stranu prosazující setrvání, ale přesto je považována za euroskeptického politika. https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Theresa_May_(cropped).png