-
o První lidé přišli do Británie z evropského kontinentu v době ledové, kdy byly ještě současné ostrovy pevně spojeny s pevninou.
-
Objevují se tu Keltové z Evropy
-
Přichází se svým vojskem do Británie římský císař Julius Caesar a připojuje toto území k římskému impériu. Následné římské osídlení se nalézá ve větší části dnešní Anglie, Walesu, je vytvořena tzv. provincia Britannia). Římané s sebou přinášejí křesťanskou víru a latinu.
-
Největší rozmach Římské říše na anglickém území je zaznamenán za vlády Hadriána, který nechal celé ovládané anglické území ohraničit slavným Hadriánovým valem, který se táhl zhruba uprostřed ostrova od řeky Tyne po záliv Solway Firth a jehož pozůstatky můžeme dodnes vidět.
-
Římané se stahují před germánskými kmeny Anglů, Sasů a Jutů, kteří sem přicházejí ze severní Evropy. Původní keltské obyvatelstvo Britové jsou zatlačeni daleko na sever ostrovů. Na ostrovech začala vznikat anglosaská království.
-
Do Anglie vpadli Normané (potomci severských Vikingů, kteří v 9. století obsadili území severní Francie). Rozhodující bitvou pak téhož roku bitva u Hastings, ve které Normané porazili vládnoucí Anglosasy a vlády se ujal král Vilém I. Dobyvatel. Za vlády Normanů se začaly vybírat daně, Normané obsazovali pozice ve správně i církvi a vlekly se spory mezi Anglosasy a Normany.
-
První z dynastie Plantagenetů, Jindřich II. (vládl 1154-1189), usiloval o rozšíření anglické nadvlády ve značném prostoru Francie, stejně tak chtěl ovládnout Irsko. Na domácí půdě ovšem Jindřich II. proslul zejména svým sporem s církví. Nechtěl uznat pravomoci církevních soudů a práva a uznával jen právo královské. Konfliktu se zúčastnil i vlivný arcibiskup z Canterburry, známý jako Tomáš Becket. Po obhajobě církevních pozic byl následně arcibiskup zavražděn.
-
Po Richardovi vládl Jan Bezzemek (1199-1216), proslulý svou krutostí a vzpourám lidu proti jeho autoritě. Jeho ztráta držav ve Francii a spory s církví zapříčinily vystoupení anglické šlechty a donucení krále k uznání dokumentu Magna Charta Libertatum (Velká listina svobod), zaručující pro šlechtu výjimečné postavení a práva a zároveň silně omezující královy pravomoci. Tato skutečnost položila základ vzniku parlamentu.