-
Vznik Kyjevské Rusi poté, co novgorodský kníže Oleg ovládl Kyjev a politicky tak spojil Novgorod a Kyjev
-
kníže Vladimír I. přijímá křesťanství, Kyjevská Rus se tak stává řecko-ortodoxně křesťanskou
-
Za vlády Jaroslava I. Moudrého vzniká 1. ruský zákoník Ruská pravda. Kyjevská Rus velmi vzkvétá, je přestavěn Kyjev a vystavěno spoustu sakrálních staveb.
-
Kyjevská Rus poražena Mongoly na řece Kalce. Následně byla celá Kyjevská Rus poražena 1237 a dostala se tak do područí pozdějšího tatarského chanátu Zlaté hordy, jehož vládcům musela odvádět vysoké poplatky.
-
Vnuk Čingischána Batú dobývá Kyjev, Kyjevská Rus se rozpadá na 4 samostatná knížectví
-
Moskevský velkokníže Dimitrij Donský porazil tatarské vojsko v Kulikovské bitvě
-
V tomto roce se stává moskevským knížetem Ivan III. Sjednotil ruská knížectví a plně se vymanil z područí Zlaté Hordy. Můžeme o něm tedy mluvit jako o prvním opravdu celoruském vládci. Za jeho vlády Rusko vzkvétalo, byly navazovány diplomatické styky s vyspělými státy západní Evropy. Vydal zákoník Suděbrik.
-
Ivan IV. Hrozný byl již od roku 1533 vládcem moskevského státu. V roce 1547 se však nechal jako první korunovat vládcem vší Rusi. Vládl velmi tvrdě a ke konci přímo tyransky, což velmi poškodilo ekonomiku Ruska. Zároveň byl však jedním z nejschopnějších ruských panovníků. Snažil se prosadit absolutistickou formu vlády, tzv. samoděržaví. Dobyl Kazaňský a Astrachaňský chanát. Na oslavu vítězství nechal postavit chrám Vasilije Blaženého
-
Osmiletý syn cara Ivana IV. Hrozného zavražděn. Po vymření Rurikovců se objevují tzv. Lžidimitrijové, kteří se za Dimitrije prohlašují.
-
Fjodorem I. vymírá dynastie Rurikovců po meči.
-
V Moskvě korunován samozvanec Lžidimitrij I., který se prohlašoval být zavražděným synem Ivana IV. Hrozného Dimitrijem.
-
Další samozvanec, přezdívaný Tušínský zloděj
-
Po období zmatků a pochybných vládců byl na zemském sněmu zvolen carem Michail Romanov. Zakládá tak novou dynastii - Romanovci. Rusko poté expandovalo - Smolensk a Novgorod.
-
Jedno z největších selských povstání kozáka Štěpána Razina, zpočátku navíc velmi úspěšné, připojili se k němu i povolžské národy a Tataři. Nakonec poraženo, Razin popraven.
-
Snažil se Rusko ve všech směrech modernizovat. Pro inspiraci podnikl inkognito 2 výpravy do západní Evropy, kde se naučil moderní techniky. Za jeho vlády se Rusko zařadilo mezi evropské velmoci
-
Velké poselstvo do Evropy, do jehož čela se postavil sám Petr I.
-
Během Petrovy výpravy do Evropy vypuklo povstání elitních jednotek zvaných střelci. Když se o tom Petr Veliký dozvěděl, nechal povstání nesmírně brutálně potrestat sérií poprav a vyhoštění, jednotky střelců zcela zrušil.
-
Petr Veliký nechává založit nové město v evropském stylu
-
Petr Veliký poráží Švédy v bitvě u Poltavy. Byla rozhodující bitvou a přelomem v Severní válce. Podle Švédských historiků se jedná o jejich nejhorší porážku vůbec.
-
V Petrohradu byla založena první ruská univerzita. Univerzita v Moskvě byla založena až 1755.
-
Celoevropský konflikt primárně způsobený napětím mezi Anglií a Francií.
-
Po smrti Petra III. se carevnou stává jeho manželka Kateřina II. Snažila se v Rusku zavést osvícenský absolutismus, modernizovat zemi.
-
-
Proces, při kterém si mezi sebe Prusko, Rusko a Rakousko postupně rozdělili celé Polsko. Probíhal ve třech fázích v letech 1772, 1793 a 1794.
-
Roku 1773 se prohlásil Jemeljan Ivanovič Pugačov za cara Petra III. a došlo k mohutnému povstání, které skončilo až v lednu 1775 Pugačovovou popravou.
-
Také přezdívaná bitva tří císařů, protože v ní bojovali ruský car Alexandr I. s generálem Kutuzovem, rakouský císař František I. a francouzský Napoleon Bonaparte. Tato bitva byla velkým Napoleonovým vítězstvím.
-
Napoleonovo ruské tažení skončilo pro Francouze katastrofálně. Rusům se pod velením generála Kutuzova podařilo vyhrát velmi krvavou bitvu u Borodina. Vedli také partyzánskou válku proti Napoleonovým oddílům, která jim velmi znepříjemňovala postup. Nakonec je Napoleon nucen se stáhnout. Část svých vojáků nechává v Rusku napospas a prakticky utíká.
-
Také známá jako Bitva národů, znamenala fatální porážku Napoleona.
-
Část ruských armádních důstojníků se pokusila o odstranění cara Mikuláše I. z ruského trůnu. Povstání bylo neúspěšné a bylo potlačeno.
-
Hlavní příčinou další války bylo to, že Osmanská říše nechtěla splnit požadavky na přiznání práv řeckokatolické církvi na svatá místa v Palestině a také privilegia pravoslavným křesťanům. Ruské impérium prohrálo a ztratilo právo podporovat křesťany v Osmanské říši a muselo se vzdát všech pevností na pobřeží Černého moře a vojenské flotily v této oblasti. Tato prohra ukázala zaostalost ruské armády.
-
-
Ruský car Alexandr II. se rozhodne prodat Aljašku Spojených státům americkým, tehdy v čele s prezidentem Johnsonem. Byla prodána za 7,2 milionů dolarů a Rusko tím přišlo o své jediné zámořské území.
-
Krvavá neděle v Petrohradě je masakr, který se odehrál při poklidné manifestaci dělníků. Carské úřady nechali vojáky střílet do manifestujících lidí.
-
Německo vyhlásilo 1. srpna válku Rusku
-
V Rusku v důsledku velké manifestace odstoupil car Mikuláš II., k moci se dostává Prozatímní vláda, v jejímž čele stojí Georgij Lvov. Lev Trockij i Vladimír Iljič Lenin jsou v té době v exilu. Vznikají sověty - revoluční orgány.
-
Je nazývaná Velkou říjnovou socialistickou revolucí. Jedná se o puč, při němž byla svrhnuta Prozatímní vláda a k moci se dostávají bolševici. Je již přítomen Lenin i Trockij, kteří se vrací z exilu. Byla ustavena nová vláda v čele s Leninem a 9. listopadu 1917 byli zatčeni členové Prozatímní vlády. Bolševici začali přebírat moc i v ostatních městech.
-
Trockij podepisuje s Ústředními mocnostmi pro Rusko velmi nevýhodný Brest-Litevský mír, kterým Rusko vystupuje z první světové války. Ztrácí tak území Pobaltí, Besarábie, části Ukrajiny, části Běloruska, Karsu, Ardahanu a Batumi.
-
-
Generálním tajemníkem komunistické strany se stává Josif Vissarionovič Džugašvili známý jako Stalin. Je krvavým diktátorem, v SSSR panuje atmosféra strachu, provádí čistky v komunistické straně. Nařizuje cílený hladomor na Ukrajině, při kterém umírá 2 až 10 milionů lidí.
-
-
Pakt Ribbentrop-Molotov je smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě. Trval až do roku 1941, kdy Německo napadlo SSSR.
-
Německo bez ohlášení napadá SSSR. Zpočátku rychle postupují a obsadí velkou část SSSR. Začíná partyzánská válka. Po bojích u Stalingradu a bitvě u Kurska začíná obrat ve válce ve prospěch SSSR a jeho západních spojenců. Do léta 1944 byla většina země od okupantů osvobozena.
-
Po smrti Stalina 1953 se stává generálním tajemníkem Nikita Chruščov. Na XX. sjezdu kritizuje Stalinův kult osobnosti. Téměř okamžitě po skončení 2. světové války začíná Studená válka, která je závody ve zbrojení a technice mezi SSSR a USA. Za Chruščova nastává určitá liberalizace politiky strany a rozkvět.
-
1962 dochází kvůli umístění nukleárních raket na Kubu ke Kubánské krizi, kdy se celý svět ocitá na pokraji jaderné války.
-
V roce 1964 je Chruščov odstaven od moci a generálním tajemníkem se stává Leonid Brežněv. Za jeho vlády byl nastolen tzv neostalinismus. Po počáteční snaze o ekonomickou reformu nastává tzv. epocha ustrnutí. Je mu přičítána vina za vpád sovětských vojsk do ČSSR 1968.
-
Sovětský svaz vpadá do Afghánistánu, za což si vyslouží mezinárodní odsouzení. Sovětská vojska pak stahuje z Afghánistánu až Michail Gorbačov 1988.
-
1982 se generálním tajemníkem komunistické strany stává Michail Gorbačov. Názory na něj jsou rozporuplné. Praktikoval politiku přestavby Sovětského svazu a tzv. glasnosti - politické otevřenosti. Chtěl reformovat Sovětský svaz, ale v konečném důsledku přispěl k jeho rozpadu.
-
V 80. letech se komunistické režimy začaly hroutit v celé Evropě a 1990 se komunistická strana vzdala moci a přestala ovládat dění v zemi. Nově vzniká funkce prezidenta.
-
1991 definitivně přestává existovat Sovětský svaz. Prezidentem nově vzniklé Ruské federace se stává Boris Jelcin. Za jeho vlády přechází Rusko na kapitalismus a demokracii, mnoho podniků krachuje a celková životní úroveň není příliš vysoká. Rozevírají se sociální nůžky. 31. prosince 1999 prezident Jelcin oznámil svůj odchod z politiky a pověřil výkonem prezidentských pravomocí předsedu ruské vlády Vladimíra Putina.
-
Vyhrává volby v březnu 2000 a stává se tak 2. ruským prezidentem. Mandát obhájil v roce 2004 a opakovaně se čtyřletou přestávkou i roku 2018. Putinovi se podařilo stabilizovat ekonomiku a státní správu, zato silně omezil demokratické svobody i nezávislý tisk a řada kritických novinářů byla zavražděna. Je stále ve funkci.
-
Putin žádá o povolení vojensky zasáhnout za účelem ochrany ruského obyvatelstva na území Krymu. Krym a Sevastopol se po referendu jednoznačně připojily k Ruské federaci. Referendum však není některými zeměmi uznáváno za věrohodné a na Rusko proto uvalili sankce
-
Paradoxně kvůli sankcím Rusko omezilo dovoz a tím posílilo prostor pro výrobu, zajímavý i pro zahraniční firmy. V budoucnu Rusko tedy očekává spíše ekonomický růst, i když v současné době stále dochází k omezování demokratických svobod a korupci.
