-
Period: to
Život Ludvíka XIV.
Ludvík XIV. (5. září 1638 Saint-Germain-en-Laye – 1. září 1715 Versailles), řečený Král Slunce – Roi-Soleil, byl francouzský král z rodu Bourbonů, vládnoucí v letech 1643–1715. Jeho otcem byl král Ludvík XIII., matkou Anna Rakouská ze španělské linie Habsburků. Ludvík XIV. panoval 72 let, nejdéle ve francouzské historii, a přežil několik svých nástupců, takže se po jeho smrti králem stal jeho pravnuk Ludvík XV. -
Nástup na trůn
Když se v roce 1643 Ludvík XIV. stal králem, byly mu pouhé čtyři roky a regentka, králova matka Anna Rakouská, se řídila radami prvního ministra, kardinála Julese Mazarina. Ten zase pokračoval v politice svého předchůdce, Armanda Jeana du Plessis, kardinála Richelieu. Hlavními body této politiky bylo čelit mocenským ambicím rakouských a španělských Habsburků v zahraniční politice a centralizovat královskou moc na půdě domácí. -
Period: to
Vláda Ludvíka XIV.
Ludvík XIV., přezdívaný též král slunce, vládl až do své smrti v roce 1715, čili 72 let, čímž se stal nejdéle vládnoucím panovníkem v evropské historii. V té době byla Francie na výsluní slávy a stala se vzorem, který napodobovaly ostatní evropské monarchie. Doba vlády Ludvíka XIV. je typickým příkladem absolutistické vlády, kdy je veškerá moc ve státě soustředěna v rukách panovníka, který se opírá o armádu, policii, státní úředníky a církev. -
Fronda: vypuknutí povstání
Fronda je šlechtické povstání a následná občanská válka v letech (1648–1653). Slovo fronde znamená prak a odvozuje se od kamenů, které pařížské davy metaly do oken příznivců kardinála Mazarina. Povstání se postupem času obrátilo i proti regentce Anně a nakonec také proti samotnému Ludvíku XIV., který měl být zbaven trůnu. Králem se měl stát jeho strýc Gaston Orleánský. Povstání postupně sláblo poté, co Mazarin načas odešel dobrovolně do exilu, čímž uspokojil Pařížský parlament i lid. -
Fronda: potlačení povstání
Symbolicky bylo povstání ukončeno slavnostní korunovací Ludvíka XIV., která proběhla 7. června 1654. Mazarin se již v únoru 1653 vrátil zpět do Francie a ujal se opět svých funkcí. Drobné spory se šlechtou a některými odbojnými městy (např. Marseille) přetrvávaly až do roku 1660, kdy zemřel Gaston Orleánský. Ludvík XIV. poté odpustil účast na frondě některým účastníkům (např. princi de Condé), kteří byli nyní nuceni odpřisáhnout věrnost jemu jako králi i kardinálu Mazarinovi. -
Korunovace Ludvíka XIV v katedrále Notre Dame v Remeši
Tradičním místem korunovace byla od roku 987 Katedrála Notre Dame v Remeši. -
Pyrenejský mír mezi Francií a Španělskem
Mazarin za Ludvíka uzavřel tzv. „pyrenejský mír“ se Španělskem, jenž ukončil letitý konflikt (1635 - 1659) s králem Filipem IV., bratrem regentky Anny Rakouské. Tento mír potvrdil vysetup Francie do pozice evropského hegemona právě na úkor oslabeného Španělska, resp. Habsburků. -
Sňatek s Marií Terezou
Narodila se z prvního manželství španělského krále Filipa IV. s Izabelou Bourbonskou. Otec byl synem krále Filipa III. a jeho manželky Markéty Štýrské. Oba prarodiče z otcovy strany náleželi k Habsburské dynastii a jejich dědové byli bratři, císařové Karel V. a Ferdinand I.. Matka Izabela se narodila z manželství hugenotského krále Francie Jindřicha IV. Bourbonského s Marií Medicejskou a jejím bratrem byl Ludvík XIII., otec pozdějšího manžela Marie Terezy. -
Umírá Mazarin - samostatná absolutistická vláda Ludvíka XIV.
Po smrti kardinála Mazarina nechal Ludvík XIV. úřad prvního ministra neobsazený a sám převzal veškerá jeho práva i povinnosti. V roce 1661 dal zatknout ministra financí Nicolase Fouqueta a s pomocí Fouquetova nástupce v ministerském úřadu Jeana-Baptisty Colberta se osobně snažil vyřešit katastrofální stav státních financí. Colbert také fakticky řídil provádění projektů Ludvíka XIV. -
Stěhování dvora do Versailles
Své oficiální sídlo Ludvík XIV. přenesl do Versailles v polovině roku 1682. S ním se do Versailles musel přestěhovat i jeho dvůr, což králi umožnilo posílit osobní vazby a zároveň vyloučit možnost formování nové opozice. Zámek se svou přepychově vybavenou hlavní budovou se slavným zrcadlový sálem, několika pavilony, nádhernými parky a zahradami se stal nedostižným vzorem pro panovníky ostatních evropských zemí i šlechtu.